Solární panely jsou jedním z nejpopulárnějších zdrojů obnovitelné energie, které umožňují snížit naši závislost na fosilních palivech a snížit emise skleníkových plynů. Zatímco tradiční solární panely jsou instalovány na střechách domů nebo ve velkých solárních parcích, solární panely na balkoně představují zajímavou alternativu pro ty, kteří nemají možnost využít střechu nebo nemají dostatek volného prostranství. V tomto článku se podíváme na výhody a nevýhody instalace solárních panelů na balkoně.
Výhody solárních panelů na balkoně:
Nevýhody solárních panelů na balkoně:
Ačkoliv v tuzemsku je fotovoltaika na balkonech stále ještě v plenkách a podobných instalací je u nás jen minimum hlavně z iniciativy elektrotechnicky zkušenějších majitelů bytů, v zahraničí je už situace úplně jiná. Příkladem může být Německo nebo Polsko, které už v současnosti fotovoltaiku na balkonech podporuje a připravuje pro ni novou legislativu. Právě balkónové fotovoltaiky totiž většinou instalují přímo majitelé bytů a to může být v některých případech velké nebezpečí ze stavebního hlediska tak i z požárních norem.
V Německu, které je z hlediska podpory obnovitelných zdrojů v EU nejdále je tak pro zájemce o balkónové fotovoltaiky připraven například i výhodný úvěr. V programu banky KfW 270 si tak místní majitelé bytů s balkóny mohou požádat o úvěr, který jim za výhodných podmínek umožní získání financí na pořízení všech fotovoltaických komponent. Díky tomu je pro majitele fotovoltaika na balkóně výrazně dostupnější a snižuje se i její návratnost.
Podobně jako v Německu lze získat podporu na balkónové fotovoltaiky i v Polsku. To nabízí přímo dotační program „Mój Prąd“ (Můj proud), který zajišťuje dotace až do výše 50 % nákladů na instalaci fotovoltaiky včetně té balkonové.
Cena za pořízení solárních panelů na balkon se může lišit v závislosti na různých faktorech, jako je velikost a výkon panelů, značka a kvalita použitých materiálů či nákladů na instalaci a příslušenství. Nejdražší položkou ale u fotovoltaické elektrárny na balkoně nebudou samotné solární panely nýbrž další technologie jako již zmiňovaný střídač či baterie pro uložení nespotřebované energie.
Cena samotných solárních panelů na balkon se obvykle pohybuje od 2 500 do 8000 Kč za panel, v závislosti na velikosti a výkonu. Nejčastěji se setkáváme s panely o výkonu od 100 do 300 wattů. V případě balkónové solární elektrárny je důležité vybrat panely s vyšší účinností, které budou schopny produkovat více energie na menším prostoru.
Kromě nákladů na samotné panely je třeba zohlednit i další součásti systému, jako je střídač, který převádí stejnosměrný proud z panelů na střídavý proud použitelný v domácnosti. Cena měniče se může pohybovat v řádu tisíců až desetitisíců korun, v závislosti na výkonu a značce. Na samotném střídači se ale příliš šetřit nevyplatí, levné čínské modely totiž většinou nemají dlouhou životnost.
Dalšími náklady jsou instalace a montáž panelů na balkoně. Tyto náklady mohou zahrnovat upevňovací systém pro panely, elektroinstalaci a práci instalatéra. Cena za instalaci se může lišit v závislosti na složitosti projektu. V mnoha případech z praxe se ale tyto náklady sníží díky tomu, že si balkónovou fotovoltaiku nainstaluje kutil sám či využije znalostí známého elektrikáře. Vždy ale doporučujeme minimálně před spuštěním elektrárny a jejím připojením k domácí síti kontrolu odborníkem.
Celkově by se dalo říci, že náklady na pořízení solárních panelů na balkon, včetně panelů, měniče, instalace a příslušenství, budou začínat na 15 – 20 tisících korunách. Jelikož výroba balkónových elektráren dosahuje výrazně nižších hodnot než je tomu u standardní fotovoltaiky na střeše, je nutné si předem spočítat, zda se její instalace vůbec vyplatí.
Přestože solární panely na balkoně mohou být v době vysokých cen energií jedním ze způsobů jak ušetřit, v tuzemsku jde zatím stále jen o ojedinělou záležitost. Tuzemské dotační programy jako je Nová zelená úsporám totiž v současnosti podporu ve formě dotací pro instalaci balkónových solárních elektráren nenabízejí.
Instalaci bez dotace je tedy vždy nutné přísně propočítat jelikož návratnost v tomto případě bývá i v desítkách let a elektrárna již v době své návratnosti dávno nemusí být funkční.
Zdroje: